Monitoring

Monitoring populace v NPP Kleneč a u Kyškovic

Na přelomu května a června 2015 byl postupně proveden monitoring populací hvozdíku v NPP Kleneč i na lokalitě u Kyškovic. Zaznamenávali jsme demografické parametry ve všech trvalých plochách. Konkrétně byl zaznamenáván počet nových semenáčků a u již dříve zaznamenaných rostlin byly změřeny dva nejdelší rozměry trsu a zaznamenán počet květů. Všechny nově nalezené rostliny byly označeny špendlíkem a zaznamenána jejich poloha a výše zmíněné demografické parametry. Následně byl také stanoven počet vyvinutých a nevyvinutých tobolek a u vyvinutých tobolek byl až na pěti náhodně vybraných tobolkách na trs spočítán počet semen.

Monitoring hvozdíku
Monitoring hvozdíku

V rámci monitoringu v NPP Kleneč bylo v polovině června 2015 provedeno také celkové sčítání všech rostlin hvozdíku písečného vyskytujících se na lokalitě. Rozlišeny byly tři kategorie: semenáčky, nekvetoucí rostliny a kvetoucí rostliny. Z výsledků sčítání vyplývá, že se zde vyskytuje již více než 5600 jedinců hvozdíku.

Sčítání hvozdíku – barevné značení vývojových kategorií

V průběhu září až listopadu 2015 byly opět zaznamenány tytéž demografické parametry označených rostlin hvozdíku v NPP Kleneč i na lokalitě u Kyškovic jako na jaře. Také byly opět zaznamenány a označeny všechny nové semenáčky hvozdíku, které od jara vyklíčily, a byla zaznamenána jejich poloha. Z odebraných tobolek z jarního monitoringu byla, po stanovení počtu semen na tobolku, vrácena tato semena zpět na původní plochu. Monitoring populací hvozdíku v NPP Kleneč i na lokalitě u Kyškovic proběhl opět stejným způsobem i na přelomu května a června 2016.

Trs hvozdíku písečného při podzimním monitoringu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odběr půdních vzorků a instalace nových mikroklimatických čidel na lokalitách v NPP Kleneč a lokalitě u Kyškovic

Na obou lokalitách byly v polovině března 2015 ve všech sledovaných čtvercích (trvalých plochách) odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků. Celkem tak bylo odebráno 70 vzorků na lokalitě Kleneč a 18 vzorků na lokalitě u Kyškovic. Půdní vzorky byly dopraveny na pracoviště do Průhonic, kde byly přesety a připraveny k půdním analýzám. V analytické laboratoři pak byly tyto půdní vzorky postupně zpracovány pro stanovení pH, C celk., N celk., C org., P, K, Ca, Mg a zrnitosti.

Výsledky půdních rozborů potvrdily postupnou změnu v půdních podmínkách během sukcese s postupujícím časem od stržení svrchního humusového horizontu. Při srovnání půdních vzorků z ploch stržených v roce 1999 a 2009 v NPP Kleneč jsme zjistili výrazný nárůst celkového C, Corg., Cuhlič. a celkového N, dále Ca, Mg a K v plochách s delší dobou od stržení. Při porovnání zrnitostního složení jsme podle očekávání zaznamenali postupné přibývání jílových a prachových částic ve starších plochách. Tento rozdíl je patrný při srovnání ploch stržených v letech 1999 a 2009. Překvapivé však je, že jsme nenašli průkazný rozdíl v zrnitostním složení vzorků z ploch stržených v roce 2009 odebraných v letech 2010 a 2015. To ukazuje na to, že změna v zrnitostním složení je velice pomalá a za 5 let od stržení se výrazněji nezměnila. Vzhledem k tomu, že se hvozdík více vyskytuje a má vyšší klíčivost v plochách s vyšším zastoupením pískových částic, je toto zjištění příznivé.

Odběr půdních vzorků

Na obou lokalitách byla odečtena data ze stávajících mikroklimatických čidel a na obě lokality byla taktéž doplněna nová mikroklimatická čidla, a to v počtu 7 na lokalitě Kleneč a 3 na lokalitě u Kyškovic.

Z nově nainstalovaných i původních čidel umístěných na obou lokalitách byla průběžně odečítána mikroklimatická data. Od podzimu 2015 jsme se věnovali jejich zpracování, a to jak nově odečtených dat, tak také starších údajů zaznamenaných na lokalitách hvozdíku již od roku 2010. Výsledky zaznamenaných hodnot z čidel ukazují, že průměrný chod teplot během jednotlivých roků a na jednotlivých trvalých plochách je podobný, s nejvyššími průměrnými teplotami v červenci a nejnižšími průměrnými teplotami v únoru. Průběh vlhkosti během roku se značně lišil a to jak mezi jednotlivými roky, tak mezi jednotlivými trvalými plochami. Nejvlhčí ve sledovaném období byl prosinec 2015, nejsušší leden 2016. Vlhkostní data je ale potřeba interpretovat opatrně vzhledem k technickým problémům s některými čidly. Pro přežívání hvozdíku i dalších druhů rostlin na písčinách je také důležitý počet dnů s vysokými teplotami (nad 30 °C) a počet suchých dní v měsíci. Tyto extrémy limitují růst a přežívání jedinců.

Mikroklimatické čidlo v NPP Kleneč

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fytocenologické snímkování ploch se strženým drnem

Na přelomu června a července 2015 bylo provedeno fytocenologické snímkování vegetace na 94 trvalých monitorovacích plochách o rozměrech 1×1 m v NPP Kleneč a na 36 trvalých monitorovacích plochách na lokalitě u Kyškovic. Byla odečtena data o pokryvnosti jednotlivých druhů cévnatých rostlin, pokryvnost bylinného patra, mechového patra, stařiny a procento povrchu pokrytého pískem. Zaznamenána byla též přítomnost a početnost rostlin hvozdíku v každém snímku.

Na obou sledovaných lokalitách je dle očekávání čas faktorem, který určuje hlavní směr variability ve vegetačním složení v trvalých plochách. Zatímco ale v NPP Kleneč jsou hlavní druhy kolonizující pískové plochy hlavně Corynephorus canescens a Hypericum perforatum, na lokalitě u Kyškovic je to zejména Festuca rupicola, Trifolium arvense nebo Securigera varia, druhy vyskytující se v okolní vegetaci. Sukcese na lokalitě v NPP Kleneč neprobíhá příliš rychle a i po 5-6 letech (plochy stržení v letech 2009 a 2010) se stav vegetace na plochách příliš nepřiblížil stavu vegetace na plochách stržených v roce 1999. Obě lokality postupně relativně rychle zarůstají zejména cévnatými rostlinami, významně se však liší v zastoupení mechového patra. Narůstající mechové patro je tak pravděpodobně hlavní příčinou velkých rozdílů mezi staršími a novými plochami a je zodpovědné za výrazné snížení podílu volné půdy vhodného pro vzcházení nových semenáčků hvozdíku.

Snímkování vegetace